|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Vnímání narkotik britskými vědci a společností v první polovině 19. století
Michlová, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jakým způsobem vnímala narkotika britská společnost a věda v průběhu první poloviny devatenáctého století. Napsala jsem ji na základě studia velkého množství pramenů (například dobových lékařských knih, lifestylových časopisů, beletrie a soukromé korespondence). Mým cílem bylo srovnat, jak lidé různých povolání, věku, vzdělání, postavení vnímali narkotika a co jejich názory ovlivňovalo. Věnovala jsem se postojům lékařů a cestovatelů k narkotikům, ale i cestopisům, opiovým válkám, zvířatům; práci jsem zakončila detailní studií o rodině sira Waltera Scotta.
|
|
|
Žena 1. poloviny 19. století
Tomášková, Veronika ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením ženy od jejího narození až po dospělost v 1.polovině 19.století. Na začátku uvádí fakta evropské historie. Dále se již zaměřuje na ženu, její dětství, dospívání a dospělost. Předmětem práce je ukázat, jak se k dívce a ženě v určité sociální vrstvě přistupovalo, jak se na ní pohlíželo, jaká měla práva, povinnosti a možnosti ke vzdělání. Vybranými oblastmi jsou: dějiny pedagogiky, výchova dětí, dívčí výchova, vzdělání dívek, prostředí rodiny, sociabilita, manželství a mateřství. Práce postupně odhaluje, jak pomalu a těžce si žena vydobývala svoje práva, ať už v soukromém, tak i ve veřejném životě.
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Memoáry Philippa de Commynes jako pramen k dějinám politického myšlení a diplomatické praxe
Vybíralová, Sára ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Práce se zabývá memoáry Philippa de Commynes a možnostmi jejich využití jako historického pramene k dějinám mentalit. Tento významný, i když u nás málo známý politik a diplomat burgundského původu odešel ze dvora Karla Smělého do služeb francouzského krále Ludvíka XI. Ve svých po smrti Ludvíka XI. vzniklých Memoárech Commynes za prvé oslavuje tohoto panovníka, a za druhé se prostřednictvím různých literárních prostředků (digrese, exempla) pokouší posílit didaktickou působnost textu a prosadit určité politické a morální premisy. Paměti se tak vzhledem ke svému zacílení na čtenářstvo z řad vládců a dvořanů blíží jinému literárnímu žánru - knížecím zrcadlům. Jejich ponaučení je však zaměřeno prakticky a často i v jejich etickém vyznění převažuje pragmatismus. Progresivní, moderní proud v myšlení představuje u Philippa de Commynes jeho odmítnutí "zbytečných" rytířských ctností a hodnot jako je hrdost a sláva, a prosazování "moudrosti," chápané zcela nově jako politická obratnost spojená s obezřetností. Druhá část práce se pokouší zmapovat svědectví Memoárů o diplomatické praxi své doby, v níž na jednu stranu hrála podstatnou roli symbolická komunikace a rituál, jež však na straně druhé do značné míry závisela na tajných spojenectvích. Memoáry mohou být využity i jako pramen k dějinám střední Evropy,...
|
|
|
Vnímání narkotik britskými vědci a společností v první polovině 19. století
Michlová, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jakým způsobem vnímala narkotika britská společnost a věda v průběhu první poloviny devatenáctého století. Napsala jsem ji na základě studia velkého množství pramenů (například dobových lékařských knih, lifestylových časopisů, beletrie a soukromé korespondence). Mým cílem bylo srovnat, jak lidé různých povolání, věku, vzdělání, postavení vnímali narkotika a co jejich názory ovlivňovalo. Věnovala jsem se postojům lékařů a cestovatelů k narkotikům, ale i cestopisům, opiovým válkám, zvířatům; práci jsem zakončila detailní studií o rodině sira Waltera Scotta.
|
|
|
Žena 1. poloviny 19. století
Tomášková, Veronika ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením ženy od jejího narození až po dospělost v 1.polovině 19.století. Na začátku uvádí fakta evropské historie. Dále se již zaměřuje na ženu, její dětství, dospívání a dospělost. Předmětem práce je ukázat, jak se k dívce a ženě v určité sociální vrstvě přistupovalo, jak se na ní pohlíželo, jaká měla práva, povinnosti a možnosti ke vzdělání. Vybranými oblastmi jsou: dějiny pedagogiky, výchova dětí, dívčí výchova, vzdělání dívek, prostředí rodiny, sociabilita, manželství a mateřství. Práce postupně odhaluje, jak pomalu a těžce si žena vydobývala svoje práva, ať už v soukromém, tak i ve veřejném životě.
|
host ::
RSS.